Kočka

Tiše okolo prošla
ladným krokem.
Na chvíli se objevila
a zmizela lehkým skokem.

Oděná hebkou srstí
a tlapkami měkkými.
Vyjímečná svou jemností
a pohyby pružnými.

S grácií přes plot přeskočila
a ve stínu se ztratila.
Spěchající za tajemným cílem,
možná že jen za kocourem.

Její chůze je vznešená,
Její tělo je jako napjatá pružina.
Pyšní se vousky citlivými,
zkoumá svět úzkými zorničkami.

Je vybavena drápky ostrými,
ocas je ovládán jejími náladami.
Vždy se šibalsky usmívá
a někdy je hravě mazlivá.

Neslyšným zvukům náhle naslouchá,
neviditelné pohyby v trávě sleduje.
Zlehka se přikrčí, tiše číhaje...
Vůbec ji nevyruší brouk, který do úkrytu pospíchá.

Tu rychle vyskočí
a myška jí v zubech krátce zakvičí.
A pak spokojená s úlovkem,
zas zlehka odkráčí ladným krokem.