Byl krásný západ Slunce,

chtělo se mi zpívat.

Nad ním zářila Večernice,

celý kraj začal usínat.

 

Na věži kostela odbíjí klekání,

kříž v poli připomíná Boží lásku.

Tu jsem si vzpomněl na jednu krásku,

myslím na ni bez přestání.

 

Slunce již zapadlo,

jasná Luna nade mnou září.

Všechno stvoření se ke spánku uložilo.

Noční vánek mi vane okolo tváří.

 

Přemýšlím o té dívce,

zda-li na mne někdy vzpomíná.

Ruce v modlitbě skládám do klína.

Své srdce odevzdávám Kristově lásce.

 

Tištínský zvon již devátou připomíná,

já tajím dech nad krásou našeho kraje.

Jaké úžasné taje

nám předkládá naše domovina.